Bulletin č. 8/2020
Tento e-mail obsahuje obrázky a grafiku, jestliže je nevidíte, prohlédněte si je v prohlížeči. |
neděle 23. únor 2020 |
Bravo Poláci: "Pryč s kastou nedotknutelných!“
Kandidátka ČR na eurokomisařku ministryně Věra Jourová, bude mít stále neklidnější spaní - a nejenom ona! - Kauzu Budišov, českou "Watergate", soudil u MS Praha JUDr. Alexandr Sotolář „Křivák v taláru“ (LN 15.2.2020) - vpravo! * * * Poláci demonstrují na podporu justiční reformy Před budovou polského ústavního soudu demonstrovalo několik tisíc lidí na podporu kontroverzní reformy justice. Vyzvali vládu, aby neustupovala zahraničním ani domácím tlakům a změny v soudnictví razantně a rychle prosadila. Silnou podporu potřebuje podle demonstrantů vláda mimo jiné kvůli tomu, aby reformu obhájila v Bruselu. Pryč s kastou nedotknutelných soudců, Polsko je suverénní stát, chceme spravedlivé soudy, znělo z úst demonstrantů. „Jsme tady proto, abychom podpořili prezidenta, premiéra a ministra spravedlnosti. Mají jasný mandát a velkou podporu při jednáních v Bruselu. Toto je hlas mlčící většiny,“ prohlásil na demonstraci jeden z organizátorů Adam Borowski spojený s konzervativním týdeníkem Gazeta Polska, který podporuje vládnoucí stranu Právo a spravedlnost. (Z článku na iRozhlas.cz.) Pana Adama Borowskiho znám osobně. Garantuje správnost věci. Je autorem výstavy „Čečna – konečné řešení“. Měla premiéru v Brusselu. Krátce po vernisáži byla zakázána. Na to jsem ho o výstavu požádal, přivezl mi ji osobně do Žebráku. Také se zúčastnil první vernisáže výstavy v pražských Emauzích, kterou nám umožnil ředitel Občanského institutu Roman Joch. Dodnes dlužím panu Borowskimu peníze za pronájem výstavy, které jsem mu tehdy nemohl vyplatit v plné výši. Nikdy je po mne nevyžadoval. Doufám, že mu je jednou osobně předám – nejraději v době, kdy po polské, bude provedena i reforma stejně totalitou postižené české justice. Číst dál Koronavirus neohrožuje svět, ale horečka dengue!Jaká nemoc se šíří ve světě nejvíce? Je to horečka dengue. Tato nemoc, která je podobná malárii i chřipce se přenáší komárem a rychle se rozšiřuje do měst i do Evropy. Minulý rok bylo infikováno 390 miliónů lidí, tento rok dle WHO se odhaduje, že může postihnout polovinu obyvatelstva zeměkoule. Nemoc má dvě fáze, ta „jemnější“ má úmrtnost pod 1 %, ale vážnější hemoragická forma (vykrvácení) až 20 %. Takže si to můžeme spočítat. Rád bych ještě upozornil na další zajímavost: i když HIV dramaticky klesá celosvětově, v Rusku se jedná o nejrychlejší růst epidemie vůbec – o 15 % ročně. Dnes je kolem 2 miliónů Rusů HIV pozitivní (tedy skoro 2 % populace) a pouze jedna třetina se léčí. Každý den se nakazí 250 osob. Minulý rok na AIDS zemřelo v Rusku 37 000 osob. Můj odhad? HIV a alkoholismus povede k rozkladu Ruska zevnitř. Číst dál "MORAVSKÝ MANCHESTER" – DYNASTIE PODNIKATELŮ OFFERMANN"Jeho slavnostní prohlášení bylo poté citováno v moravských novinách. Volně přeloženo řekl: Bylo pro něho nesmírnou ctí, že byl schopen smět nést náklady na vybudování kulturního místa, které by sloužilo ke vzdělání a rozvoji všeho moravského lidu.“ * * * Moravské Brno má vzrušující průmyslovou minulost. Koneckonců, textilní průmysl zde vzkvétal více než 150 let a umožnil výstavbu celé městské čtvrti. Více v druhé části naší historické procházky bývalým Moravským Manchesterem se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou. Na přelomu 18. a 19. století začal v Brně na jižní Moravě velký rozvoj textilního průmyslu. Na okraji města vyrůstají továrny jako „houby po dešti“. V průběhu 19. století se město vyvinulo jako místo textilního průmyslu evropského formátu i ve světě. Jsou do něho zapojeni rodinné podniky Schmal, Schoeller, Redlich, Strakosch, Löw-Beer, Teuber, Stiassni, Offermann a další podnikatelské rodiny. Kateřina Tučková k nově vznikající mocenské elitě: „Viděli se primárně jako občané Rakouska-Uherska a jejich mateřským jazykem byla němčina. Kromě toho, jak je patrné i z jejich korespondence, se cítili jako praví Brňané. Část zisku, který vydělali jako velkopodnikatelé, byla proto použita na podporu různých projektů na veřejných místech.“ Číst dál Dominik Hašek: „Dotace na sport jsem měl rozdělovat já a ne můj náhradník z Nagana“?Článek Dotace na sport jsem měl rozdělovat já a ne můj náhradník z Nagana, si dovolím doplnit a podpořit jak předsedu Národní sportovní agentury Milana Hniličku, tak premiéra Andreje Babiše. Premiér má pravdu: „Ministři mi nejdou, ale na stromech nerostou.“ Občané by mohli doplnit: „Politici nám nejdou, ale na stromech je jich všude plno.“ Schopných lidí, odolajících tlaku klientelismu, korupčního prostředí a pracovat pro druhé, nebude nikdy dost. S poslancem Milanem Hniličkou jsem poprvé komunikoval, kdy jsem mu pogratuloval ke zvolení vládním zmocněncem pro sport a později jako předsedou Národní rady pro sport. Poté jsem se snažil pomoci uspořádat MS v gymnastice v roce 2022 v Praze, v roce 80. výročí narození Věry Čáslavské. Uspořádání MS podporovala Nadace Věry Čáslavské, Milan Hnilička i premiér Andrej Babiš, který přislíbil za vládu poskytnout chybějící peníze. Bohužel ani MŠMT, ani předseda ČGF (České gymnastické federace) Roman Slavík, tuto skvělou myšlenku nepodporovali a jen se alibisticky vymlouvali. Více k tématu ve dvou článcích níže: Číst dál Okaté rozdíly v požadavku náhrady škody-u soudců a prokurátorů na Slovensku a v ČROkaté rozdíly pro vymáhání způsobené škody ze strany soudců a prokurátorů na Slovensku, oproti nepovinnému vymáhání tzv. regresní náhrady v České republice. Poslanci a senátoři Parlamentu ČR od roku 1993-2020 nestanovili POVINNOST vymáhat škodu od soudců a státních zástupců v ČR! Kolik se v Parlamentu ČR vystřídalo politických stran? Jak dlouho se ještě necháme námi zvolenými osobami trvale poškozovat?! Číst dál "Blesk" jsou nejčtenější noviny v České republiceNejčtenějším deníkem v České republice ve druhé polovině loňského roku byl opět Blesk s 834 000 čtenáři na vydání. Ve srovnání s předchozím obdobím ztratil deník, zhruba srovnatelný s německým Bildzeitung, 39 000 čtenářů. „MF Dnes“ následovalo 513 000 čtenářů na jedno vydání (mínus 14 000 čtenářů) a regionálně velmi angažovaný deník „Deník“ se 462 000 čtenáři (mínus 17 000). Dále „Právo“ (215 000), „Sport“ (193 000) a „Aha!“ (187000). Vyplývá to ze studie mediálního projektu publikované Českou asociací vydavatelů na tiskové konferenci. Noviny zdarma "Metro", které se zaměřují na prodej na stanicích metra, vzrostly o 1 000 na 450 000 čtenářů. „E15“ také zaznamenal plus s průměrem 87 000 čtenářů, což odpovídá nárůstu o 6 000. Nárůst je způsoben zejména zlepšením prodeje. Číst dál Tohle ruská televize odvysílat nesměla. Nemáme léky, říká ruský onkolog… Později vstoupila na trh německá firma Medac a efektivitu jejích léků potvrdily ruské a mezinárodní klinické studie. Pak ale Němci museli ruský trh opustit, protože dle ruských zákonů by měli prodávat svoje léky za cenu ruských generik. Dnes Rusko má k dispozici asparaginázu ruské firmy Veropharm. Účinnost tohoto léku nebyla testována v žádných klinických studiích. Ve skutečnosti je ale vidět, že asparagináza tohoto druhu vůbec není efektivní u více než 90 procent dětí … Důsledkem nedostatku kvalitních léků je také to, že matky nemocných dětí objednávají přípravky ze zahraničí, které nejsou v Rusku povoleny. Často dochází i ke konfiskaci léků a matky jsou obviněné z držení kontrabandu. … * * * V Rusku chybí léky na léčbu rakoviny. Dotýká se to nejméně stovky tisíc lidí po celé zemi. Zahraniční léky se na trh i vinou recipročních ruských sankcí nedostanou. Domácí ekvivalenty jsou většinou špatné a není jich dost. V rozhovoru pro The Village aktuální situaci v Rusku popsal přední ruský onkolog Alexandr Karačunskyj. Na problém nekvalitních léků na rakovinu a další nemoci se Karačunskyj snažil upozornit i ve státní ruské televizi Pervyj kanal. Ta ale reportáž s ním nakonec neodvysílala. Číst dál Úžasné Allegro, aneb proč se už nevyrábí?Kamarád mi věnoval brousící strojek na žiletky, který si před cca 50 lety přivezl jeho táta (jako zahraniční montér) ze západu. Jedná se o U.S. patent z roku 1910. Jednu žiletku mohu opakovaně brousit a používat. Cituji z návodu: S tříhrannou diagonální brusičkou sestávající ze dvou brusných kamenů a kůže. Černý kámen vytvoří větší brousící efekt než zelený. To dává uživateli možnost volbu kamene, který nejlépe odpovídá jeho vousům a žiletkám. Lze také použít oba kameny – černý, zelený a nakonec kůži. Vyzkoušel jsem, nabrousil tupou žiletku dnešní výroby, skvěle (bez kapky krve), jsem se dokonale oholil. Nutí to k zamyšlení, kolik podobných výrobků zmizelo z trhu a bylo nahrazeno „krátkoživotnými“. Už i EK zvažuje podporu zvýšení životnosti některých výrobků požadovanou zárukou min. na dobu 10 let. Nepochybně je to také jedna z významných cest, jak zabránit plundrování planety země, plýtvání zdroji, energiemi a nezřízenému konzumu v mnoha formách. Číst dál Vystrčil byl „vystrčen“ na předsedu SenátuSenátor Miloš Vystrčil se stal druhým nejvýše postaveným ústavním činitelem země. Svým vyjadřováním nebudí dojem silné, nezávislé osobnosti. Jen ukazuje, že se politickému a stranickému řemeslu dobře vyučil. Bylo by velkým překvapením – a jistě i oceněno občany, kdyby za zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu vykonal naplánovanou cestu na Taiwan. Vyslal by tak signál, že i malé země se mohou zachovat statečně a důstojně, podobně jako činí v Číně Švýcarsko. I proto je Čínou respektováno, protože si dokázalo zachovat svoji hrdost, která není dána jen velikostí země, ale i statečností a osobní odvahou jejích představitelů. Zesnulý předseda senátu by na Tchaiwan nepochybně odejel – už jen z důvodů drzého, hrubého a vyděračského dopisu čínského velvyslanectví, urážející naší zemi a její občany. Sám Vystrčil říká, že je „mrazivý a zavání vyhrožováním.“ Je to zásah do suverenity naší země. Nepojede-li Vystrčil na Thaiwan, potvrdí, že nejsme suverénní země a jen poslušným, ustrašeným lokajem, jako jsme byli za totality. Bez ohledu na diplomatické zvyklosti, by takovýto dopis měl být zveřejněn, nechceme-li už nyní působit jako nesuverénní a závislá země. Lidská práva musí být vždy na prvním místě – i v zájmu férového obchodování mezi zeměmi. Nemůže tomu tak být, jsou-li lidská práva brutálně potlačovaná, tak jako se děje v dnešní Číně. Číst dál Veterán – i o nás - doporučuji!Premiéra na ČT 9. 2. 2020 - shlédlo už cca 270.000 diváků! Jeden z nejlepších filmů, které jsem za poslední roky viděl. Milan Ondrík v hlavní roli příběhu bývalého žoldáka, kterého cesta za láskou a normálním životem zraňuje víc než předchozích dvacet let války. Natvrdo ukazuje střet zdravého rozumu, skutečných, zapomenutých hodnot, s morálně a mravně zkaženou společností. Film můžete shlédnout v iVysílání ČT. Výkon Milana Ondríka by si zasloužil Oskara! Málokterý film dokáže tolik říci, mnohdy jen mlčením a gesty. Nutí k zamyšlení, jde do „morku kostí“ – každému člověku, který si v dnešní době ještě dokázal zachovat zdravý rozum. Číst dál KVH 20. 2. 2020: Jak MAJDAN v Kyjevě změnil celou společnostUkrajinci říkají, k normálnímu vývoji země potřebujeme silnou ruku, nikoli řeči o demokracii. Excelentně hovořil a diskutoval novinář a historik Olexandr Zinčenko, jeden z důležitých aktivistů Majdanu, který mj. prosadil přejmenování ulice v Kyjevě na Ulici Václava Havla. Jeho postřehy platí i pro situaci v naší zemi a její vývoj. Zvukový záznam stojí za poslech, byť zkrácený (dopravní spojení). Položil jsem jedinou otázku: „Lze popsat dnešní vliv a působení ruských tajných služeb na Ukrajině?“ Odpovědi jen potvrdily, že ruská propagační mašinérie se neštítí vůbec ničeho. Níže ve zkratce několik myšlenek ze čtvrtečního večera, převzatých i z prezentace: Číst dál HC Spartak Žebrák kraluje hokejové lize mladších žáků!Poráží týmy se slavnou tradicí jako je Sparta, Slavie, Kladno. Mají našlápnuto na titul. Skvělá práce trenérů ukazuje, že peníze a zázemí nejsou vše. Přejme žebráckým hokejistům, aby se jednou dočkali hokejové haly, navázali na slavnou tradici žebráckého hokeje a pomohli i českému hokeji, který právě takovouto práci s mládeží potřebuje, aby navázal na úspěchy v minulosti. Plán na hokejovou halu je připraven – i pozemek, který za netržní cenu odkoupila radnice od potomků národních buditelů a sedláckého rodu Hněvkovských. To už, ale není v moci hokejistů, ale radnice a vedení TJ Spartak Žebrák. Podrobnosti na: http://www.hokejzebrak.cz/mladsi-zaci.html. Číst dál Marian Jurečka by pozvánku na Krajanský den českých Němců odmítl, ale uvítal by je v PrazeŘíká to v rozhovoru pro LN (22.2.2020, Jurečka: Pozvánku na sraz landsmanšaftu odmítnu). Míní, že lepším místem k setkání s odsunutými obyvateli je případně domácí půda. „Nemám problém se s nimi setkat v Praze. A vážím si toho, že se sudetští Němci před pár lety vzdali nároků na majetky své či svých předků, což v české společnosti pořád málo lidí ví.“ Jeho sekretářka mi nedávno volala, jak je to s tím majetkem. Doporučil jsem jí kontaktovat vedoucího Sudetoněmecké kanceláře v Praze Petera Bartona. Sdělil jsem jí, že vedení Landsmanschaftu rozhodlo o vzdání se nároků v rozporu se stanovami spolku, bez souhlasu většiny členstva. Ve věci byly podány dvě žaloby. Soudy probíhaly roky. Jaký byl výsledek či je současný stav, nevím. Pochopitelně, že vedení spolku, financované vládou Bavorska má především zájem na zklidnění vztahů a budování hospodářské spolupráce. Kolik Čechů by se dobrovolně zbavilo práva získat zpět ukradený majetek, nebo adekvátní náhradu a ještě podpořilo budování sousedských vztahů s potomky těch, co je připravili o majetek? To už vyžaduje velkou morální vyspělost. Je to jedno ze základních lidských práv. Jde především o princip. Jiná věc už je jeho naplnění skutky. Stále je zde dost možností jak tento zločin na vlastním obyvatelstvu zmírnit a postupně obnovovat normální sousedské vztahy. Číst dál Je třeba návrat k osobnímu setkáníNuda není vlastnost prostředí, ale lidí. Nenudíme se, protože okolí je nudné, ale protože jsme nudní. Článek na České pozici rozšiřuje pohled na téma o kterém opakovaně píši. Přestaňme se dívat na různé „krabičky“ na životy druhých a žijme své vlastní, než dočista všichni zhloupneme, zblbneme a zapomeneme co je skutečný život. Níže citace z článku: Číst dál Sopka jménem Ingriš - 11. února uběhlo od jeho narození 115 let.Složil 60 operet a asi 600 písní. Řídil orchestry v Evropě i v Jižní Americe. Fotografoval a točil filmy, chytal kondory, přeplul Tichý oceán na voru, byl poradcem Hemingwaye a přítelem Heyerdahla. K jeho 80. narozeninám mu blahopřál i Ronald Reagan. Nejmenoval se Jára Cimrman, ale Eduard Ingriš. „Léta jsem si dopisoval s Eduardem Ingrišem. To jméno dneska mladým lidem už mnoho neřekne, pokud jim nepřipomenete slavnou táborovou písničku Teskně hučí Niagara. Ingriš byl nádherný člověk. Potkali jsme ho v Peru, já ho znal jako herce a dirigenta, za protektorátu se v Alhambře hrála jeho opereta Rozmarné zrcadlo. Po setkání v Peru zase zmizel za horizontem...“ Potud vzpomínka cestovatele Miroslava Zikmunda v knize Život snů a skutečností. Číst dál Vzkazy Chammurapiho a Solóna k dnešku: Nemravné dluhy zničí dříve či později každou společnost, nebudou-li včas odpuštěny„Kdyby všichni lidé snesli své potíže na jedno místo, chtěl by si každý z nich raději odnést domů ty své, než dostat ze společné hromady běd poměrný díl.“ Solón * * * Dluhy se musejí platit, ale utajované dějiny starověku nám zároveň připomínají: dluhy mohou zničit jakoukoli komunitu Jak na nadměrné zadlužení? Velmi jednoduše: stačí obyvatele hromadně oddlužit. Že je to idealistický nesmysl? Historie dokazuje, že zdaleka ne. Prosperující společnosti si v minulosti dokázaly s dluhem poradit navýsost efektivně. Kdo vládl dluhu, vládl nezřídka i společnosti. Dluh nebyl jen soukromou záležitostí mezi věřitelem a dlužníkem, zabývali se jím i vládci, obchodníci i kazatelé. Mělo to smysl – dluhová zátěž totiž podle ekonoma Michaela Hudsona mívala tendenci předstihnout dlužníkovu schopnost dluh splatit. Nadměrné zadlužení nejprve brzdilo ekonomiku, populace se víc a víc propadala do dluhové závislosti a otroctví, což mohlo společnost přivést až na okraj kolapsu. Číst dál |
Nemáte dále zájem o Bulletin? ODHLÁSIT |