CUM VITIA PROSUNT, PECCAT QUI RECTE FACIT

"Tam, kde se daří špatnostem, je proviněním jednat čestně" Publius Syrus

 

http://www.geocities.com/rudyjoska/filip.htm 

 

Na této adrese je praktická a rychlá možnost prostudovat cíleně spis StB vedený na dnešního předsedu KSČM JUDr.Vojtěcha Filipa. Opět se nám chystají komunisté kázat morálku, čili tzv. "zakroutit krkem", chtějí být příkladem toho nejlepšího pro občany této země. Přesvěčte se sami o minulosti dnešního nejvyššího komunisty a jeho "charakteru"! Po 50 letech by společnost měla být schopna odstranit toto zlo. Místo toho předseda vlády Paroubek si dovoluje nehorázně tvrdit, že společnost není ještě zralá na společnou vládu s komunisty!!! A pravicové strany k tomu nebezpečně mlčí, nekonají!!! Jsou tak neschopné, chybí jim schopní vůdci, či jsou ve skutečnosti jiné, než jak se prezentují veřejnosti? Pravicové strany by měli dát možnost novým tvářím s čitelnou a přesvědčující minulostí. Nepochybně se mezi jejich členskou základnou nalézá dost schopných. Se stále stejnými tvářemi, které provázejí viditelné, či méně viditelné skandály a nezákonnosti lze těžko přesvědčit voliče. Očekávat od nich, že budou konečně vést a spravovat zemi jak náleží, než jak tomu bylo za posledních 16 let, je proti zákonům přírody a proti přirozenosti lidské povahy. Je čas, aby nejlepší z nejlepších převzali správu země do svých rukou. Situace je už nadále neúnosná. 

 

Jan Šinágl

www.jan.sinagl.cz

 

 

VÍTĚZOVÉ? PORAŽENÍ? – disent a politické elity v období normalizace.

 

V minulých dnech vyšla dvoudílná obsáhlá publikace s názvem: "Vítězové? Poražení? " Kniha (téměř 2000 stran) obsahuje životopisná interview odpůrců komunistické ideologie a představitelů komunistické ideologie. Jsou tam publikovány paměti např. Václava Havla, Hany Marvanové, Petra Pitharta, Jiřího Diensbiera, Vladimíra Hučína a dalších včetně Miroslava Štěpána, Milouše Jakeše, Rudolfa Hegenbarta, Hořeního a dalších ( celkem 50 osob).

 

Je zlomyslnou ironií osudu (je to náhoda?), že Vladimír Hučín je zde na seznamu např. spolu s Františkem Stárkem (Čuňas) str. 857, který dnes pracuje jako plk. v BIS na odboru techniky - sledování a pod. František Čuňas ve svém interwiev přiznává, že ve výkonu trestu působil jako brigadýr. To znamená, že takové vedoucí postavení - zařazení mohl odsouzený vykonávat pouze se souhlasem vězeňského odboru pro vnitřní bezpečnost. Já si ani nedovedu představit, že bych něco jako brigadýr mohl ve výkonu trestu vykonávat  (ostatně ve svém interwiev na str. 209 to dávám dostatečně najevo). Takové postavení se rovná jisté spolupráci s bezpečnostními složkami a tedy i s StB!

 

K tomu nutno doplnit, že František Stárek se v podstatě spolu s dalšími v r. 2000-2001 podílel na mém propuštění z BIS a na následném uvěznění. Jeho přezdívka "Čuňas" je zde naprosto opodstatněná!

 

Dalším podivným disidentem na str. 511 je jistý Vojtěch Mencl (1923), který v 50 letech působil ve vysokých komunistických funkcích a podílel se na upevňování komunistické moci. Zde je nutno upozornit, že tento někdejší fanatický komunista je otcem komunistického prokurátora JUDr. Petra Mencla (1947), který jako ředitel (OVB)  Odboru vnitřní bezpečnosti BIS osnoval a řídil odstranění Vladimíra Hučína z BIS a tím se také podílel na jeho následném  uvěznění.

 

K tomuto je možno doložit dokumenty ze kterých je patrné, že JUDr. Petr Mencl  je opakovaně jako ředitel OVB podepsán pod zločinnými zpravodajskými akcemi ČSSD jejichž smyslem bylo dlouhodobě sledovat a odposlouchávat  bývalého politického vězně a důstojníka BIS Vladimíra Hučína. Tato podlá a zločinná zpravodajská operace řízená zájmy kryptokomunistické ČSSD byla vedena pod kr. názvem "UHLÍ".

 

K posouzení této obsáhlé publikace je nutno si přečíst kapitolu na str. 209 s vyjádřením Vladimíra Hučína a také nahlédnou do již dříve zveřejněného seznamu osob z Grosstapa! Za zmínku stojí i to, že knihu vydalo za pomocí grantů nakladatelství Prostor pod patronací Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

 

Vladimír Hučín, Přerov 17.10.2005

 

P.S.

Vydání této publikace lze hodnotit jen pozitivně. Je i výzvou jak se stávající mocenská, zájmová a politická uskupení zachovají k jejímu obsahu, konkrétně i k uvedeným jménům plk. Františka Stárka a především JUDr. Petra Mencla, který jednal protizákonně a zločinecky. Začneme konečně odsuzovat zlo a jeho pachatele? Přestane už čestné jednání být proviněním? Bude špatnost trestána?

 

Myšlenku: „PRAVDOU KE SVOBODĚ“ je třeba začít naplňovat! J.Š.