Bulletin č. 49/2023

Tento e-mail obsahuje obrázky a grafiku, jestliže je nevidíte, prohlédněte si je v prohlížeči.

pátek 22. prosinec 2023 17:27

Před 130 lety vyšly poprvé Lidové noviny Čtu je denně a považuji za jedny z nejlepších deníků v zemi. Oceňuji jejich čtenářsky příjemný grafický styl, přehlednost, titulkovou „nepřesycenost“ a pluralitu názorů. Nicméně kvalit za doby šéfredaktora Ferdinanda Peroutky (1945-1948) nedosahují. Chybí jim výrazné novinářské osobnosti, skutečně svobodné. Dnešní  svoboda tisku má daleko k té do roku 1948, kdy začala být ukrajována, až nebyla vůbec. Literární historik Václav Černý o Peroutkovi napsal: „Mně těch několik sporadických kontaktíků úplně stačilo, aby mi bylo zřejmé, že běží o člověka vysoké intelektuální úrovně, pronikavého politického i kulturního pohledu i rozhledu. Poctivého a mravného. Masaryk neměl schopnějšího stoupence a působivějšího publicistického mluvčího. A to tím spíš, že Peroutka nebyl vyznavačem slepým a duchem pouze repetičním. Byl muž přímý, nezáludný, bez podtrhů a kliček, obchůzek a kompromisů. Což ho nečinilo zvlášť schopným pro kariéru veřejného politického činitele, parlamentního mluvky a kandidáta na ministerské křeslo, on o ni ostatně nestál.“ Peroutka psal svobodně až do konce svých dnů. Je stále nedostižným příkladem. Dnes mají hlavní média své hranice, které si netroufají překročit. Číst dál Dnes před 12 lety nás opustil president Václav Havel Připomínám můj článek z roku 2011. Nalezené osobní dokumenty Václava Havla jsem mohl nechat vydražit za milióny. Považoval jsem za správné předat je jejich majiteli. Jeho zvukovou koláž z podzimu 1969 o českém charakteru jsem zveřejnil nedávno. Vážím si i jeho osobního poděkování za mnou pořádané výstavy „Čečna – konečné řešení“. Ani jedno z těchto témat veřejnoprávní média nezajímala a nezajímá… Při setkání mezi čtyřma očima mi řekl: “Pane Šinágle, Vy jste na mne moc přísný.“ Odpověděl jsem mu, že jsem přísný na sebe i na  bezdomovce:-) Srdečně jsme se zasmáli:-) Připojuji básně Rudyarda Kiplinga KDYŽ a A. S. Puškina: „Vyšel rozsévač, aby zasil símě své…“, jak aktuální i po téměř 200 letech! JŠ Poslední dopis Čapkův, odkaz národu posledním dechem... Letos 15. prosince 1938, tedy na počátku nemoci Karla Čapka, obdržela septimánka karlínské reálky Vlasta Jelínková vlastnoruční dopis od Karla Čapka, který lze bez pochyby považovat za poslední dopis Čapkův a svým obsahem za odkaz národu. Dopis zní: Milá slečno, prosím Vás, nepřeceňujte tak divadelní kulturu. Národ se může cítit nesmrtelným jenom tehdy, když se bude cítit mravným, když bude mít své vědomé mravní poslání; na to ovšem nestačilo divadlo, i když má být součinitelem toho mravního povědomí. To musí být v politice, v hospodářství, v knize a škole, denním životě, všude. A obráceně, vemte národu jeho mravnost a berete mu i jeho nesmrtelnost. Asi Vás ta odpověď neuspokojí, ale jiná není. Váš Karel Čapek Majitelka těchto vlastnoručních článků netušila, když požadovala spisovatele o hledisko na poslání české divadelní kultury pro svůj vlastní rozbor o divadelní kultuře, že se jí tím zároveň dostává do rukou vzácný odkaz. Do posledního dechu Od čtenářů docházejí nám stále projevy soustrasti nad úmrtím Karla Čapka a zase se jeden čtenář přihlásil, že dostal na několik svých dopisů odpověď Karla Čapka, psanou 18. prosince a dávanou na poštu 19. prosince. Karel Čapek použil přechodného zlepšení své nemoci celý ten 18. prosinec. Číst dál Poválečné konfiskace horší pobělohorské Ad LN 15.12.: Poslední věc z konfiskace šlechty Stále zdůrazňování při případu neoprávněné krádeže majetku knížecí rodiny Lichtenštejnů v roce 1945, že jejich předek se podílel po Bílé hoře na koupi konfiskovaného majetku dle tehdejšího práva, je trapné. A co se s konfiskovaným majetkem asi mělo jiného dělat? To se měla pole nechat tři sta let nechat v úhoru, zámky ve zříceninách? Nové šlechtické rody koruně věrné se příkladně o majetek staraly a některé starají dodnes. Paralelou budiž osídlování pohraničí po konfiskaci majetku bývalých československých Němců. I tam zůstal majetek, továrny, doly atd. Jsou tedy a priori všichni, kdo do pohraničí přišli zloději? Nikoli! Stát jim to nabídl a oni tam již skoro 80 let žijí. A konfiskace po roce 1945 byla stokrát horší než po Bílé hoře. Z kvetoucích pohraničních území se stala „zdivočelá země“, ale i tak patří dík lidem, kteří domy po Němcích dokázali udržet, zvelebit (a to hlavně chalupáři, ti zachránili roubené domy a zbytky české německé kultury). Číst dál Zmanipulovaný příběh smrti George Floyda. Dosud jsem neviděla korupci na takové úrovni, říká autorka dokumentu Smrt George Floyda, a především způsob jakým byla prezentována veřejnosti, vyvolaly celostátní násilné protesty, ničení soch a budov a střety demonstrantů s policií. Floyda zatkl  černošský policista Alex Kueng. To se do příběhu, který vyprávěla mainstreamová média „nehodilo“. Policista Thomas Lane volá záchranku 36 sekund poté, co je George Floyd položen na zem. V těle George Floyda bylo třikrát vyšší množství fentanylu, než je smrtelná dávka, tedy byl v době zatčení pod silným vlivem drog. Producentka uvedla, že ačkoliv její dokumentární film viděly již miliony lidí, ani jedno mainstreamové médium v USA ji neoslovilo s žádostí o rozhovor.  „Šla jsem na webové stránky minneapoliské policie, kde mají už léta vždy on-line příručku, a v té době tam záhadně chyběly dvě stránky. Takže jsem věděla, že je v tom něco více,“ říká paní Collinová, autorka knihy Oni lžou, která odhaluje skrytá fakta v pozadí smrti George Floyda. Ve zmiňovaném dokumentárním snímku ukazuje na záběrech z policejní kamery umístěné na těle policisty, co se skutečně stalo v den smrti George Floyda, co média vynechala a jaké důkazy byly u soudu zatajeny. „Nešlo ani tak o to, co porota směla vidět, ale o to, co vidět nesměla. Dokonce jsme mluvili o tomto záznamu z tělesné kamery – jde o asi 18-minutovou interakci s Georgem Floydem z toho dne. Nakonec z toho bylo pouhých 90 vteřin, které směla porota u soudu vidět,“ říká Collinová, která nesestříhané záběry uvádí ve svém dokumentárním snímku, zdarma přístupném on-line. Floyd byl v roce 2019 zatčen policií během vyšetřování distribuce drog, což bylo podle Collinové také „zamlčeno“. Číst dál POVÍDKA: Proti všem Že mnozí obyvatelé Čech a Moravy nemají rádi Pražáky, není nic nového, mezi přesvědčené pragožrouty patřil i významný lékař Josef Thomayer. Pokaždé když se mu podařilo usvědčit někoho z hlouposti, otázal se ho:  „A nejste vy z Prahy?“ Po chuti mu nebyli ani lidé z pražského okolí, vyčítal jim demenci. V hlavním městě českého království se sice sám usídlil, ale ve volných dnech Prahu velmi rád opouštěl. Byl velký turista a cestovatel. Na výletech ho často doprovázeli jeho přátelé, kteří stejně jako on pocházeli z venkova či menších měst a kteří patřili k výkvětu české kultury: Vrchlický, Jirásek, Rais, Neruda, Aleš, Čech, Sládek…Svěřovali se Thomayerovi se svými neduhy a uznávali ho jako svého vůdce. On rozhodoval, kam se půjde nebo pojede. Číst dál Skončil jsem v nemocnici a nelituji Ty nejlepší scénáře píše život, protože je nikdo nevymýšlí. Uhnal jsem si kýlu. Nebylo vyhnutí před operací v nemocnici. Nastoupil jsem 18.12, ještě stihl „utéci“ domů a 19. prosince už jsem šel „pod kudlu“. Již 20. prosince jsem „testoval“ chůzí odeznívající bolest a 21. prosince jsem nemocnici v Hořovicích opustil. Bylo to neuvěřitelně nádherné zakončení mého „operačního“ pobytu:-) Dne 20. prosince jsem navštívil na Zámku v Hořovicích, poblíž nemocnice, výstavu Krkonošských  Betlémů (potrvá do 14. ledna). Doporučuji ji navštívit. Jedná se zřejmě o jejich největší sbírku. Vlastní ji MUDr. Martin Šmakal (primář onkologického stacionáře NeHo). Škoda, že neexistuje statistika, kolik z nich vytvořila umná ruka Čecha, či českého Němce, který krajinu obýval po dlouhá staletí. Budete-li mít štěstí, bude vám hodinu pan primář vyprávět o své sbírce a cestách, jakými se k němu Betlémy dostaly - i humorné příběhy z jejich „ubytování“ v rodině:-) Udělal a dělá obdivuhodnou práci. Pořídil jsem FOTOGALERII, včetně čtyř krátkých videí (dvě o Betlémech, dvě z NeHo). Jedno je níže. Dne 21. prosince jsem se probudil a myslel zprvu, že běží přímý přenos z kostela. Na chodbě mne přitáhl vzdálený zpěv. Budoucí zdravotní sestřičky z Berouna, naplnily svým zpěvem a vánočním poselstvím postupně všechny patra nemocnice k radosti zdravotních sester, lékařů a pomocného personálu. To byla asi ta nejlepší „rekonvalescence“, kterou jsem mohl zažít – i budoucí zdravotní sestřičky už umí výborně léčit:-) Za skvělou léčbu a péči chirurgického oddělení primáře MUDr. Petra Zeithamla jsem svoji spokojenost vyjádřil alespoň dortem za velkou péči a službu:-) JŠ *** Česká republika má jednoho generála na 90 vojáků?! V článku Ministerstvo obrany do výdajů na obranu počítá i výsluhy a 500 milionů na pokutu se mj. píše:   Náklady na výsluhy vojáků, kteří již odešli do civilu. Ty jen za rok 2023 činí více než tři miliardy korun. Do částky údajně vynaložené na „moderní a efektivní armádu“ se počítá i pokuta 550 milionů korun za chyby při nákupu vrtulníků. Ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku asi tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB Servis Centrum. Ministerstvo obrany stále odmítá poskytnout informace k detailům nákupu, zejména jednotkové ceny. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje. Kverulant.org Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout. Následně soud pro Prahu 6 už v září 2023 pověřil soudního exekutora vymožením požadovaných informací. Nebude žádné překvapení, pokud náklady na tuto exekuci ministerstvo také započítá do výdajů na obranyschopnost země. Číst dál

Nemáte dále zájem o Bulletin? ODHLÁSIT