Bulletin č. 14/2018

Tento e-mail obsahuje obrázky a grafiku, jestliže je nevidíte, prohlédněte si je v prohlížeči.

úterý 17. duben 2018

Náš boj za svobodu slova, projevu a právo veřejnosti na informace trvá už 417 dní! Vše začalo rozsudkem KS Praha ze dne 27.1.2017 v rozporu s Ústavou ČR a LPS. Návrh na exekuci byl podán 30.3.2017, následovalo zastavení domu, pozemku a bankovních kont a zaplacení částky 500.000,-Kč, nemluvě o dvou žalobách na celkem 5.950.000,-Kč. Nikomu nic nedlužím. Ústava ČR – lidská práva a základní svobody – politická práva čl. 17: 1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny 2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, tiskem, písmem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat údaje a informace bez ohledu na hranice státu 3) Cenzura je nepřípust Číst dál Trvale trestně stíhaný, hlavně nevyšetřovaný Babiš, vyhovuje opozici a korupčním strukturám v pozadí Když je takový problém trestně stíhaný premiér, tak proč PČR urychleně nekoná, když má údajně jasné důkazy? Proč opozice nejedná konstruktivně a netlačí na PČR, aby TO urychleně vyřídila, místo neustále opakované mantry „trestně stíhaný“? Nebo je snad hlavním důvodem co nejdéle moci používat výrazy „trestně stíhaný premiér v demisi“ a zakrývat tak vlastní neschopnost, v tom lepším případě? Bývalý president Francie Jacques Chiran byl také trestně stíhán před nastoupením do funkce. Odsloužil si celý mandát a až poté byl souzen, rychle zproštěn viny a plně očištěn. Tak o čem se zde bavíme? Kdo z koho dělá blbce? Povšimněte se toho důsledného označování „trestně stíhaný premiér v demisi, ministr v demisi a vláda v demisi“. Pochopitelně, že se to dostane do podvědomí a působí jak účelově požadováno. Že to funguje věděl dobře už Goebbels. Kolik znáte miliardářů, kteří se takto zasazují o nápravu věcí veřejných a neužívají si svého majetku? Kolik z nich dělá něco ve prospěch země? Co dokázali polistopadoví „politici“ udělat se zemí, jejím mravním, kulturním a hospodářským stavem? Slušný člověk, který si dokázal v tomto marasmu zachovat zdravý rozum už si odpověděl a drží Babišovi a jeho vládě palce. Zná systém a nedá se koupit. Ti kdo jdou proti němu jsou skutečným ohrožením země!     Číst dál Charakter národa, rozdělená společnost Proč nevládne v české společnosti harmonie a pohoda, když se nám daří docela dobře? Anebo nedaří? Anebo jen někomu? A asi se to nedá jednoduše shodit na českou malost, když v USA mají podobný problém. Dne 11.dubna proběhla další panelová diskuse družstva Fontes Rerum na Novotného lávce. Panelisty byli novinář Erik Best, sociolog Martin Buchtík a politoložka Vladimíra Dvořáková. Moderoval bývalý ministr Jan Mládek. Debata byla docela zajímává. ZDE si můžete poslechnout zvukový záznam vystoupení panelistů a ZDE následnou diskuzi. Nechtěl jsem v diskuzi původně vystoupit, ale musel. Tradičně se ozvalo „Otázky!“, sotva jsem začal hovořit. Mluvil jsem ze všech nejméně (90 vteřin), ale sdělil tématicky a obsahově zřejmě nejvíce. Níže pár zajímavých postřehů. Posouváním „jezdce“ můžete přeskočit co vás nezaujme. Ušetříte dost času. Číst dál 70 let od zahájení akce „Kámen“ Městys Všeruby, Military car club Plzeň a Václava Janečková Vás zvou v sobotu 21. dubna 2018 na Vzpomínkové setkání a usazení naučných tabulí u příležitosti 70 let od zahájení akce „Kámen“: Čas: 10.00 hod. Sraz: Všeruby – skutečný hraniční přechod. Program: - usazení naučné tabule u cesty vedoucí k zaniklé obci Myslív (Schneiderhof) Číst dál Nová kniha: Práce je čest, aneb Plzeň a Škodovka za protektorátu Posílám konečně celý obal mé nové knihy. Výpravné, obrazové knihy o vynucené i dobrovolné kolaboraci, knihy o zábavě, fotbale, Boženě Němcové, Bedřichu Smetanovi, Kristiánovi, Babičce, Karlu Vlachovi, jazzu, swingu, Vlastovi Burianovi, King Kongovi, Sněhurce, Židech, kočovných cikánech, touze přežít, o zbabělosti, dovolených od Heydricha, hrdinství a teroru, o kvalitní zbrojní práci pro Říši, hrdinství práce dělníků, knihu o češství, udavačství, o šílenosti náletů, o životě v době války, který se tak lišil od toho, co prožívali např. Poláci, Ukrajinci, Bělorusové, Rusové, Jugoslávci, ale i Angličané či Francouzi. O tom všem na co Češi po válce ze dne na den okamžitě zapomněli a dělali, že to nikdy nebylo. I o tom je tato kniha. Zbylo jen obrovské utrpení a odboj. A po r. 1948 jen odboj často vymyšlený a už jen odboj komunistů a utrpení národa dvojnásobné.      Číst dál Rovnost a Písařská chyba … A to je, milé děti, z dnešní pohádky o Smolíčkovi-občanovi a jezinkách-úřednících a našich demokratických soudcích vše. Když budete hodné, budu vám zase něco strašidelného z praxe vypravovat. * * * Zřejmě nikde jinde se neprojevuje nízká úroveň právního státu v této zemi, hraničící s jeho úplným vymizením, v takové nahotě jako v civilním soudním řízení, kde proti sobě stojí občan a stát. Na rozdíl od správního soudnictví, ve kterém – vyjma případů, kdy jde o skutečně velké peníze – soudy státní orgány příliš nezvýhodňují, bývá vítěz soudního sporu mezi čičmundou-žalobcem a Českou republikou předem jasný: stát má své soudce dobře vychované a vzorně poslušné, a umí toho využít. Číst dál Solidarita NATO drží Putina na uzdě I jeho zásluhou usedl v roce 2000 do prezidentského křesla Vladimir Putin. Čtyři roky s ním byl jako předseda ruské vlády v každodenním kontaktu. 24. února 2004, dva týdny před prezidentskými volbami, Putin svého premiéra Michaila Kasjanova zbavil funkce. Později ho nazval „podvodníkem“. Dnes jsou z nich úhlavní nepřátelé. LN Jak hodnotíte nedávné prezidentské volby, ve kterých opět zvítězil Vladimir Putin? Nebyly to volby legitimní. Ani všichni ruští občané neuvěřili tomu, že Putin získal skutečně takovou podporu, jakou mu naplánovali – přes 77 procent. Jsem přesvědčen, že Putina podporuje maximálně 50 procent lidí. A těchto 50 procent představují lidé, kteří získávají informace z jediného zdroje – z centrálních televizních programů. Jsou ovládáni čistou putinovskou propagandou. Vzdělanější část obyvatelstva Ruska, lidé, kteří cestují a vidí, jak žije zbytek světa, představuje asi jen 5 až 10 procent. K naší velké lítosti se právě tito lidé nechtějí účastnit politického života. Vybrali si tu lehčí cestu. Mlčí, a někteří dokonce trvale odjíždějí do zahraničí. I tady v České republice žije mnoho Rusů a další přijíždějí. Dnes jsou to slušně finančně zajištění lidé – kdyby byli ještě bohatší, jedou do Anglie, USA, Německa. Ale střední třída přijíždí sem k vám, do Lotyšska, Litvy a Estonska, Slovenska, Bulharska – tam emigrují ti nejchudší. Protože když prodají byt v Moskvě, mohou si za ty peníze koupit třikrát tak velký byt na bulharském pobřeží s výhledem na Černé moře. To je naše tragédie – emigranti jsou naši voliči. Číst dál K 20. výročí úmrtí Doc. JUDr. Vladimíra Kadlece Dnes chci věnovat vzpomínku na Doc. JUDr. Vladimíra Kadlece, DrSc. Narodil se v Praze na Žižkově, ale v důsledku přeložení jeho otce, strojvedoucího českých drah do Zdic, se jeho rodina ubytovala ve vile řídícího učitele Holuba v ulici T.G.Masaryka. Základní vzdělání získal na obecné a měšťanské škole ve Zdicích a jako výborný žák byl přijat na reálné gymnasium v Berouně. Po maturitě pokračoval ve studiích na právnické fakultě Karlovy university v Praze. Po úspěšném dokončení studií procestoval některé země světových kontinentů. Ovládal několik zahraničních jazyků. Po návratu vydal odborné knihy s různou společenskou tematikou. V roce 1964 se stal rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze a v dubnu roku 1968 ministrem školství. V té době také přijel do Zdic předat vysoké státní vyznamenání za osobní statečnost v době německé okupace a za záchranu osob hledaných německým gestapem, zdickému faráři Liboslavu Komorousovi, který se v té době pro nemoc nemohl v Praze účastnit. Číst dál Neuvěřitelný životní příběh a naplněný život ing. Jana Rudolfa Holého Dne 13.dubna se konala v točnické Kafírně „Bárka“ od 18:00 hod. beseda s posledním žijícím člověkem, který měl i kontakty z okruhu lidí pomáhajících při atentátu na Reinharda Heydricha. Kdo přišel nelitoval. Dvouhodinové vyprávění „Admirála“ o době jaká skutečně byla, také o nás a našem charakteru. Doporučuji zhasnout a jen v klidu, bez rozptylování poslouchat sílu hlasu, vzpomínek, skromnosti, zkušeností, moudrosti a pokory. ZDE si můžete poslechnout dvouhodinové vyprávění devadesátišestiletého Jana Rudolfa Holého, přezdívaného „Admirál“. Poté ještě následoval můj rozhovor na téma Baťa (omlouvám se za přeřeknutí, Jan Masaryk byl zavražděn) a kratší rozhovor dvou úctyhodných pánů - s devadesátidvouletým, stále aktivním skautem Otakarem Randákem. Škoda, že jsem vypnul záznamník o 5 vteřin dříve. Po vyjádření mého obdivu a poděkování už mimo mikrofon zaznělo z ústa Otakara: „No a co máme dělat, žijeme“, doprovázené širokým, bohatýrským úsměvem. Výše použité životopisy obou borců jsou z webových stránek Paměti národa (kupodivu Wikipediea je nezná?). ZDE krátce „Admirál“ hovoří pro Paměť národa. Níže následují zajímavé postřehy a další fotografie. „Admirál“ dokáže psát drobným písmem a číst bez brýlí – názorně předvedl přečtením citátu Pavla Tigrida, který si sám napsal – viz předposlední fotografie níže: „Pán Bůh zaplať, v kole dějin jsem nějakým zázrakem neuvízl, nedostal mne ten mnohohlavý drak, ani jsem se mu neupsal, abych si zachránil kůži, což zhusta bývá ještě horší.“ Přesně po 90 minutách, aniž by se díval na hodinky v dobrém prohlásil „To by snad už stačilo“. Nepomohlo a následovaly další otázky, další půlhodina a po skončení ještě můj rozhovor a rozhovor obou pánů. Žádné známky únavy jsem na „Admirálovi“ nepostřehl.  Číst dál Z myšlenek Miloše Formana Miloš Forman k malému Davidu Ondříčkovi: „Davídku, když se topí štěňátko v rybníku, to mě vždycky dojme, ale když chce někdo zachránit celej svět, tak to mi je u prdele.“ Zemřel 13. dubna 2018 v Danbury, ve státě Connecticut v USA. Miloš Forman netočil nikdy na zakázku, ale z vlastního přesvědčení. Zařadil se mezi největší světové režiséry, přestože původně filmařem vůbec být nechtěl. Odešel na FAMU, aby se vyhnul vojně, kde ještě brali na dodatečné zkoušky. Do Čech se nevrátil. Po letech strávených ve Spojených státech by natočit český film už nedokázal. „Devadesát procent improvizace je nuda, těch deset procent to jsou poklady.“ – „Film jede, jede a najednou se v polovině přetrh a nikdo neodešel a už jsem ten zbytek nemusel ani vědět a věděl jsem, že se nám něco povedlo.“ - „Sen se stal skutečností, ale nejdůležitější je, aby člověk uspěl. Chyť se toho snu, chyť se ho a drž se ho a ono to dopadne.“ – „Když chce člověk dobýt svět, nesmí snít o tom, že bude dělat filmy v Indii, nebo Bulharsku. To musí bejt Hollywood.“ – „Svobodný nejste nikde, vždycky je na vás ňákej tlak. Tak já dávám přednost komerčnímu tlaku. Ten ideologický tlak, tak to je člověk vydán na milost a nemilost ňákýmu idiotovi, kdežto tam jste vydaný na milost a nemilost divákovi.“ – „Já vám na to ruku dám, že nebudu vyhledávat disidenty a vy mně dejte ruku, když si oni vyhledají mně, že se jim ani mne nic nestane.“(Z natáčení Amadeuse v Praze). -  „Aby člověk něco dokázal, musí mít dávku odvahy, nebo drzosti.“ - „Člověk vždycky musí snít vejš než na co má a jestliže to potom ňákým způsobem dokáže, tak z toho potom pramení taková ňáka zvláštní hrdost, pýcha, nebo jak to chcete nazvat, která člověku dodá odvahy, aby se zas o něco pokusil.“   Číst dál ... Text vkládejte sem, nadpisy nastavujte jako "Nadpis 2" ...

Nemáte dále zájem o Bulletin? ODHLÁSIT