Bulletin č. 16/2024

Tento e-mail obsahuje obrázky a grafiku, jestliže je nevidíte, prohlédněte si je v prohlížeči.

neděle 21. duben 2024 17:49

Rada ČT 17.4.2024: Tři minuty nevyužity – za 70 vteřin sdělil Šinágl „vše za všechny“ Aktualizováno 21. 4. 2024: ČT 24 - 19. 4. 2024: Mohl to být klidný páteční večer, ale do televize přišel David Černý: "Jděte do prdele." - David Černý: "Vy jděte do prdele." Pokud to řekla zaměstnankyně ČT, navíc jako dáma, měla by okamžitě "letět" - bez náhrady. O společenských standardech zaměstnanců ČT má většina společnosti jistě jiné představy. JŠ *** Kde jsou ty časy, kdy zasedání Rady ČT řídil demokraticky Milan Uhde. Vstupovali jsme do jednání  společně s režisérem Jiřím Krejčíkem (kauza Themos, okradení státu o stamiliony korun, dokument ČT NÁROD V SOBĚ není v iVysílání přístupný). Veřejnost mohla mluvit, kdy chtěla a jak dlouho chtěla. Dnes smí mluvit jen 3 minuty (ve stanovách je pouze hlasování o vystoupení veřejnosti). Standardní návrh etického kodexu radní Ivany Chmel Denčevové, kupodivu radní neschválili? Předal jsem sekretariátu Rady ČT KOPIE pro radní a vedení ČT s 16ti body závažných selhání ČT v poslední době, jako podklad pro jejich činnost. ZDE si můžete poslechnout mé krátké vystoupení. Několikrát jsem vstoupil do jednání rady krátkou poznámkou. Předseda rady využil svého práva a varoval vyvedením, pokud budu pokračovat. Omluvil jsem se. Řekl jsem jen to, co by řekla jistě většina televizních koncesionářů, když radní mlčeli a kdy nešlo mlčet – nepodepsaným dokumentem se nemá argumentovat, pokud byl nepořádek v kanceláři bývalého gen. ředitele ČT Petra Dvořáka, má se skutečnost zveřejnit. Radní Jiří  Padevět se k výzvě předsedy rady přidal, že porušuji demokratická pravidla. Připomněl jsem mu, že je porušuje i on, když si „uzurpuje“ pravomoci předsedy a kdy měl sám říci, co jsem řekl (vážím si, že i on hlasoval pro mé vystoupení). Bývalému gen. řed. bylo novým vyplaceno po letech 800 000 Kč bez soudu, což právem radní Petr Šafařík novému řediteli vyčetl. Novou ředitelkou ČT Ostrava je Gabriela Lefenda (doktorka filozofie se zaměřením na český jazyk a společenské vědy). Ve funkci nahradí Miroslava Karase, který v ČT končí. Působila skvěle – oblečením, kultivovaným vystupováním, argumentací a svojí firemní filosofií. Připomněla prvky nadčasového Baťovského systému řízení práce. Věřme, že ČT Ostrava pomůže, pod jejím vedením, posílit upadající kvalitu veřejnoprávní ČT. Číst dál Jen špička ledovce? Po zatčení dvou podezřelých ruských sabotérů Německo diskutuje o svých protišpionážních opatřeních Podezřelí údajně špehovali základny v Německu ve prospěch Moskvy a plánovali sabotáže. Ministr zahraničí Baerbock si předvolává ruského velvyslance. Německý Spolkový kriminální úřad nechal v Bayreuthu zatknout dva podezřelé agenty napojené na Rusko. Dva německo-ruští státní příslušníci jsou silně podezřelí, že pracovali pro cizí tajnou službu ve zvlášť závažném případě, oznámilo Spolkové státní zastupitelství. Zátah ve spolkové zemi Bavorsko proběhl ve středu, veřejnost byla informována až ve čtvrtek. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková si v reakci na zatčení předvolala ruského velvyslance. https://www.nzz.ch/international/polizei-verhaftet-in-bayern-zwei-mutmassliche-russische-spione-ld.1826902 Jan Maršálek, manažer, uprchlík, vídeňská odnož ruské chobotnice Případ Jana Maršálka už není jen obchodním thrillerem. Bývalý člen představenstva společnosti Wirecard z Vídně zřejmě řídil špionážní síť ve prospěch Kremlu, která sahala až do Velké Británie. (*15. března 1980, Vídeň) - zaměstnavatel Wirecard, provozní ředitel (2010–2020). Bývalý rakouský finančník s českými kořeny. Vyslovuje se i píše jako Jan Maršálek, jak má jméno zapsané i ve vlastním cestovním pasu. Je na útěku před německými orgány od června 2020 kvůli jeho roli v kolapsu firmy Wirecard, který se řadí mezi největší podvody a finanční skandály století. Životopis: Marsalek navštěvoval francouzské gymnázium ve Vídni. Ve věku 19 let založil softwarovou společnost. 1. února 2010 se stal členem představenstva a provozním ředitelem firmy Wirecard. Před jeho zmizením v červnu 2020 byl naposled registrován jako obyvatel Mnichova. Podezření: V březnu 2019 začaly The Financial Times odhalovat finanční nesrovnalosti firmy Wirecard ve výši téměř 2 miliardy euro. V červnu 2020 musel být na základě nových důkazů odvolán, čímž byla firma nucena zažádat o ochranu před věřiteli. Marsalek je považován za hlavního viníka účetního skandálu. O jeho kauze v rámci Wirecard bylo napsáno několik knih. Špionáž pro ruské tajné služby: Číst dál SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA: Příklad aktivistické justice 17.4.2024 Předmětný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) považuji za příklad aktivistické justice, která v duchu progresivistické ideologie neváhá ignorovat i přírodní zákony. Klima na Zemi se nesporně mění, a to již od samého počátku existence planety Země, tedy i v době, kdy člověk byl ještě neznámým tvorem. Vědecký spor o to, zda v současnosti hlavní příčinou změny klimatu je či není lidská činnost (zejména produkce kysličníku uhličitého), řešit nehodlám, protože – na rozdíl od progresivistických ideologů – vím, že to nevím. Co vím, je skutečnost, že evropské státy se podílejí na produkci kysličníku uhličitého na Zemi jen z cca 8 %. Podíl průmyslu Švýcarské konfederace na celkové produkci tohoto plynu na Zemi se tudíž bude pohybovat zřejmě jen v řádu promile. Proto i kdyby v důsledku tohoto „průlomového“ rozsudku Evropského soudu pro lidská práva Švýcarsko zcela zlikvidovalo produkci kysličníku uhličitého a dalších skleníkových plynů, se zemským klimatem to ani nepohne. Číst dál Dojmy a zážitky během „Pražského jara“ – svědectví dobového svědka z Rakouska Už dne 9. července 1968 se mezi Zobtenem a hřebenem před ním utábořila sovětská tanková jednotka a obrněná pěchota, která se připravovala na přepadení. … *** Tento dopis s dobovou svědeckou zprávou jsem obdržel poštou 18. dubna: Vážený pane Šinágle, milý kamaráde, setkali jsme se po březnové vzpomínkové akci 2. března 2024 ve vídeňské Steingasse a šli společně na vlak S-Bahn do Prahy. V roce 1968 jsem chtěl navštívit hrad Karlštejn. Byl uzavřen kvůli invazi vojsk WAPA. Cestou do Plzně jsem projížděl Žebrákem a ještě téhož dne jsem dojel do Horního Rakouska. Přikládám článek, který jsem napsal o událostech v Čechách a který vyšel v rakouském vojenském časopise v roce 2004. Se kamarádským pozdravem! Dr. Peter Aumüller *** O loajálním postoji obyvatelstva svědčí následující událost: v Plzeňské ulici jsem si všiml disciplinovaného dlouhého pohřebního průvodu směrem k pražskému Západnímu hřbitovu (Háje), zaparkoval auto a připojil se k pohřebnímu průvodu. Všichni kolem mě šli nebo čekali v tichosti. Na nic jsem se tedy neptal - zjistím, co se stalo. Nakonec se na hřbitově ti, kteří přišli, přesunuli k otevřenému hrobu. Když jsem přišel blíž, uviděl jsem za hrobem televizní štáb - z ORF. Dva muži mi řekli, co se stalo. Na Václavském náměstí běžela za tramvají mladá matka. Sověti si mysleli, že odpálila výbušné zařízení, utíkala a zastřelili ji. Málokdo z truchlících tu ženu znal osobně. Smuteční průvod tisíců Pražanů byl působivou demonstrací proti okupantům. Číst dál Americké centrum 18.4.2024: AI a etika Byla to už v pořadí 42. debata na téma Člověk a média. Připojuji zvukový záznam vystoupení dvou odborníků – IT specialisty a etika. Jistě i vás mnohé úvahy překvapí. Bohužel jsem musel kvůli dopravnímu spojení odejít předčasně a nemohl se zúčastnit diskuse. Položil bych pouze jednu otázku:  „Lze zabránit, resp. mít pod kontrolou, aby se AI učil samostatně i špatné a špatní učili AI špatnostem?“ Globální propojenost světa může způsobit i velké, rychlé katastrofy. Stejně tak může globálně měnit myšlení a způsob života lidí - proti jejich přirozenosti a zájmům? Značný nárůst psychických poruch a duševních poruch, napříč generacemi, je varující - jako následek masivní manipulace. Stále méně žijeme, prázdně existujeme a za život považujeme co jím vůbec není. Odnímat přirozenou zátěž duchu a tělu je jistou cestou do pekla. JŠ (Před)poslední věci člověka. Přání starších lidí, že chtějí umřít, bychom měli respektovat P.S. Narození a smrt jsou přirozené. Prodlužování umírání je zločin proti lidskosti. Vědomý člověk, který už jen existuje a je odkázán na druhé, si přeje zemřít, nezatěžovat společnost a své okolí. Nevědomý už je pouze v „živém bezvědomí“. Stovky miliard „vyhozených do vzduchu“ ve jménu „lidskosti“ budou chybět pro životy mladých, jejich budoucnost a budoucnost společnosti. To zdravotnický průmysl neřeší, v zájmu co největšího profitu. Příroda nám dá najevo, jak sebevražedně a nelidsky se chováme, pokud budeme v tomto popírání smyslu života pokračovat. V Japonsku a v Jižní Koreji už přestárlí ohrožují budoucnost země. I v tomto bychom se měli učit od „primitivních“ kmenů v Africe, Austrálii a jinde. Při vší úctě k těm, kteří si i přes vysoký věk zachovávají vitalitu a jsou i ve vysokém věku přínosem pro společnost. Ta dnešní se od vyspělosti vzdaluje stále více. JŠ   *** Omlouvám se, nechci být morbidní. Ale věřím, že není špatné občas mluvit o smrti. To, že jednou umřeme, je koneckonců jediná opravdová jistota v našem životě. Ne každý se s tím smíří – kdybychom se s tím všichni smířili, nejspíš by neexistovala náboženství slibující reinkarnaci, vzkříšení a věčný život duší ani firmy, které vás za překvapivě lidový obnos po smrti zmrazí v naději, že až lékařská věda vymyslí, jak na to, oživí vás. Petr a Petra se ale se smrtí smířili. Našli se na druhý pokus a o to víc, že předtím poznali jiné vztahy, si vážili toho svého. V pětaosmdesáti se začali bát. V tomhle věku může kdokoli znenadání zemřít… a druhého tu nechat samotného. Rozhodli se, že tomu předejdou. Vědecky založený Petr vyzkoumal, jaké léky potřebují, aby to „bylo jisté“, aby netrpěli a aby nevypadali odpudivě, až je najdou. Připravili se, sepsali dopis, ve kterém svým dětem všechno vysvětlili, spolykali prášky, zalezli do postele, chytili se za ruce a usnuli navždy. Věděli, že teď už je nic nerozdělí. Číst dál ČT Skryté skvosty: Zámek Hořovice, co vše jsem nevěděl… Zámek v Hořovicích je rozlehlý, čítá 160 pokojů. Jedna z místností je docela netypická, vedle obvyklého mobiliáře jsou tu k vidění také trosky letadla. Rod Vrbnů věrně sloužil 150 let panovnickému rodu Habsburků, podnikal také v železárnách, cukrovarnictví a v dalších odvětvích, včetně kulturních a uměleckých koníčků - O meteoritu ze Žebráku vyměněného za půl bečky piva - Materiál na první český parní stroj pocházel z Vrbnovských sléváren - Vrbnové zaplatili studia na konzervatoři v Praze slavnému houslistovi Josefu Slavíkovi, ze kterého se stal vynikající český houslový virtuos s přízviskem „Český Paganini“ - Jan Alois Kolben zemský zeměměřič (možná z rodu Kolbenů, dr. Emil Kolben, jeden ze zakladatelů ČKD) - Rudolf Jan Nepomuk, nejvyšší císařský komoří, obdržel nejvyšší rakouský Řád zlatého rouna, což jen dokládá, jak si ho ve Vídni považovali. Expert na hornictví, výrobu železa a mincovnictví. Kníže Heinrich von Hanau Schaumburg, poslední majitel si zažil naplno útrapy XX. století, jeho bratr Tassilo princ z Hanau, zahynul při leteckém neštěstí v Klecanech dne 16.5.1932 - Pomník byl až do roku 1946 na hřbitově v Klecanech (nalezen v roce 1999 nerozlomen, zahrabán v zemi). Rada města se rozhodla ho vyzvednout a umístit na hřbitově v Klecanech. Dne 19. 5. 1932 se konal pohřeb v Hořovicích ve velkém stylu za účasti početné delegace čs. leteckých sil, zástupci úřadů i ministerstva. Představitelé města, třebaže byli pozvaní, nepřišli. Tělo bylo pochováno do hrobky nedaleko zámeckého parku. Část trosek letadla byla přemístěna do zámku. Číst dál ZOO Praha: Gorila Kijivu porodila další „mládě“… Když se díváte na fotografii, vidíte více zvíře, nebo člověka? Oči a řeč těla připomínají takřka identické reakce lidské bytosti, o podobnosti stavby těla nemluvě. Co kdybychom za mříže zavřeli matku s novorozencem? To by byl uragán protestů. Člověk pochází z opice, ale ty za mřížemi mají více rozumu, než ty lidské před mřížemi - i díky tomu, že používají své přirozené sociální sítě a spojení, na rozdíl od lidí.    Žijeme v nezpochybnitelných představách, které po staletí automaticky, bez přemýšlení přejímáme. Jako malý kluk jsem rád navštěvoval slavné cirkusy Humberto a Busch. Dnes už bych je nenavštívil. Je dobré, že přibývají cirkusy bez zvířat. Máme se od nich stále co učit – ví kdy mají dost. Slovo diskriminace neznají. JŠ „Tady Havel. Slyšíte mě?“ Obávám se, že ne. Chováme se stále stejně… Shlédl jsem dokument v Cinema City na Andělu. V sále jsme byli osamoceni s jednou cca 20ti letou dívkou. Zklamal mne. Točíme spoustu dokumentů o Václavu Havlovi, ale žádný, který by oslovil veřejnost napříč generacemi a jeho stále aktuálními myšlenkami. Pokračuje v tradici plebejských děl o našich velkých osobnostech (naštěstí už bez sexuálních scén, jaké jsme viděli ve filmu o Boženě Němcové) ve stylu „vždyť on je jako já“. Umí si snad někdo představit natočit podobným stylem dokument o TGM, Albertu Einsteinovi a dalších našich či světových velikánech? Ocenil jsem krátké vystoupení presidenta Václava Klause, který v pár vteřinách, slovně i neslovně, o sobě nevědomě vypověděl dokonale vše. Nicméně připomínám výroky presidenta Václava Havla z dokumentu k zapamatování: „Nejhorší je, když se řekne stejně nic nezměním, co bych se staral. To je takový ten nejhorší způsob existenciálního krachu.“ „Svět je absurdní, jsme jako Sysifos“ O duši soudobého Evropana: „Měl by být přece jenom trochu pokornější, měl by myslet i na to co bude až zemře, sklánět se před tajemstvím vesmíru a bytí samotného. Zkrátka vztahovat se opět víc, tak jak tomu bylo v první fázi evropského vývoje, k věčnosti a k nekonečnu.“ Číst dál

Nemáte dále zájem o Bulletin? ODHLÁSIT